Jedna

20. listopadu 2012 v 3:03
Už dlouho jsem se chtěla vrátit ke svému starému zvyku zapisovat maličkosti. A ač mi tu vedle ospalé černé kočky leží psací stroj s nějakým zbytkem inkoustu, rozhodla jsem se z nějakého důvodu pro kyberprostor. Ne, že by to snad bylo srozumitelné pro kohokoli kromě mě...nebo vlastně pro kohokoli včetně mě. Chtěla bych zapisovat každý den, byť i jen něco krátkého, třeba pouze větu - ráda bych doložila alespoň nějaký důkaz své existence při nebeském soudu selhaných spisovatelů, který se koná posledního Nikdy.

Vrátila jsem se z nemocnice, nádor stále mám. Když mě volali na šálek mé radioaktivní medicíny, říkala jsem si, jestli se po mě vůbec může chtít, abych tohle svému tělu dělala. Pít něco, co je více jed než lék. Ale co se dá dělat a k čemu ta sebelítost? Je to nejméně drastická forma léčby a já vpravdě alternativě v otázkách života a smrti příliš nevěřím. Tak tedy musím do nemocnice zase, za pár měsíců. Nemohu mít v blízkých letech děti, ale to je v pořádku, protože mne žádný milý židovský chlapec stejně nechce. Vlastně ani žádného neznám. Znám pouze milé staré ženaté muže, kteří mi říkají "dcero" i když nejsme příbuzní. Děti jsou v nedohlednu a můj směšný sen o mně jako mladinké matce v bílých šatech v domě u moře se rozplývá stále rychleji a rychleji a já jsem ohledně toho stále více cynická.

Včera jsem se skutečně rozbrečela jen, protože nejsem Jiří Orten a ani ho neznám a ani nejsem jeho příbuzná. Tohle s tebou dělají hormony, mladý Werthere.

Můj manžel.
 


Komentáře

1 blanka blanka | 20. listopadu 2012 v 16:31 | Reagovat

Směla bych poprosit o emailovou adresu?

2 Radka Radka | 20. listopadu 2012 v 18:17 | Reagovat

radka.kertesz@seznam.cz

:)

3 alfalfa alfalfa | Web | 23. listopadu 2012 v 7:14 | Reagovat

Som rada, že si sa vrátila, chýbali mi tvoje články, som naozaj šťastná :D

Musí to byť veľmi ťažké. Prajem ti veľa síl, aby si zabojovala!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama